Snad žádná z pokojových rostlin nekvete po celou sezónu tak intenzivně jako fuchsie. Právě v těchto dnech je čas pustit se do jejich rozmnožování.
Fuchsie se v mnohém podobají na naše domácí rostliny z lesů. Umístíme-li je dále od okna na stinné místo, budou se snažit zachytit všechny zbytky dopadajícího světla. Shodí několik listů a na jejich místě vyrostou nové větvičky s bohatým olistěním. Při každém stříhání se větví a vznikají z nich stromky a keře s hrubými dřevnatými kmínky. Milují vlhko a využijí každé příležitosti, aby za sebou zanechali potomky.
Odeberte řízky
Začátek podzimu je ideálním časem pro množení. Rostliny, které mají za sebou období intenzivního kvetení, nasazují stále méně poupat. Jejich zelené výhony začínají vyzrávat na dřevo a rostlina se postupně připravuje k zimnímu odpočinku. I když je uzavřena v interiéru, délka slunečného dne jí prozrazuje, jaké období roku je za okny.
Pokud si prohlédnete mateřskou rostlinu, najdete na ní desítky olistěných vzpřímených výhonů, na kterých chybí poupata a květiny. Mají obvykle délku od 10 do 15 centimetrů a vypadají jeden jako druhý. Právě tyto výhony se zelenou špičkou a zdřevnatělou patou jsou vhodné k rozmnožování.
Opatrně je vylomte, odstřihněte nebo odřízněte na místech, kde nebudou chybět. Nachystejte si jich hned několik kusů, protože krásy fuchsií nikdy není dost. I když výhony snesou před zakořeňováním několikadenní odpočinek ve fóliovém sáčku, lepší je zakořenit je co nejdříve.
Upravte je na množení
Fuchsia potřebuje při pokojové teplotě přibližně 3 týdny času na zakořenění. To je příliš dlouhá doba na to, aby výhony bez kořínků nevyschly. Proto je třeba je upravit tak, aby jejich listová plocha byla co nejmenší. Ponechte jen dva či tři vrchní páry listů a ostatní směle odtrhněte. Vznikne vám tak řízek připravený k zakořeňování.
Činnost rostlin je řízena hormony a jiné to není ani s jejich zakořeňováním. Pokud patu řízků zasunete do práškového zakořeňovače a oklepete, živé tkáně dostanou signál, že se mají začít zabývat výrobou kořenů.
Substrát musí udržet vláhu
Zapíchnutí řízků do zeminy ze zahrady by mohlo skončit úspěchem i neúspěchem. Pokud se v půdě nacházejí některé druhy hub a organismů, namísto kořínků se objeví hniloba. Proto je výhodnější sáhnout po lepším materiálu.
Agroperlit, písek, rašelinový substrát či jejich směs jsou pro zakořeňování ideální. Volte sterilní materiál, který byl preparan u výrobce nebo u vás doma. Díky této volbě získáte kvalitní nové rostlinky, které budou stejně životaschopné jako mateřská rostlina.
Není nutné, abyste při zakořeňování používali speciální množitelské nádoby. Osvědčilo se použití tradičních květinníků bez ohledu na to, zda se rozhodnete do každého zasunout pouze jeden výhon nebo tři. Takto zakořeněné rostlinky mohou růst v původním květinníku po jednu celou sezónu, než je bude třeba prosadit.
Skleníkové klima
Mikrotenový sáček je při zakořeňování tím nejlepším pomocníkem. Dokáže vytvořit vlhké klima tropických pralesů, při kterém se z rostlinek nevypařuje žádná voda. Pokud se spojí vlhko s teplem na dostatečně dlouhou dobu, začnou se na výhonech objevovat kořínky, které osídlí nový substrát. Celé to nebude trvat více než čtyři týdny.
Jak vytvořit malý skleník? Pečlivě politý květinník vložíte do sáčku, nafoukáte ho vzduchem a zagumičkujete. Pokud máte větší plastové květníčky a malé kapsy, natáhnete je jako kapuci a upevníte gumičkou. Pak už stačí jen vzít brčko a pod gumičku je nafoukat.
Není důležité, aby byly zcela napnuté. Mnohem více je třeba dbát na to, aby se rostlinky dostaly na světlý okenní parapet, kde budou mít dostatek místa.
Nový život
Ve chvíli, kdy se na výhonech objeví nový pár svěžích listů, získáte jistotu, že se vám vaše snaha vydařila podle záměru a získali jste nové rostlinky, které vás už v příštím roce budou těšit bohatým květenstvím.
Stejným způsobem můžete v těchto dnech zakořeňovat i všechny dřevnatějící keře, které rostou před domem či v ozdobné zahrádce. Jen vyměníte okenní parapet za studené pařeniště, kde je ponecháte napospas zimnímu spánku až do příchodu jara.
